Jde se točit!
S výkřikem „buďme kreativní“ jsme se s kolegyněmi Terkou a Kristýnou domluvily, že se něco nového naučíme a natočíme zkoušková flat lay receptová videa, jakožto obohacující formát pro náš extra navštěvovaný profil na Instagramu.
Na natáčení jsme si vyčlenily poměrně velkou část dne, ať máme rezervu, kdybychom náhodou zjistily, že něco nepůjde podle plánu. Nicméně nutno říct, že jsme byly naprosto přesvědčené, že maximálně za hodinku máme hotovo.
Řeknu to takhle, jsem moc ráda, že jsme si tam tu rezervu naplánovaly. Abych vykreslila co nejvíce reálný obraz, je nutné se uchýlit k podrobnému chronologickému zápisu.
8:30 Cestou do práce se stavuji v Lidlu, abych nakoupila nezbytné propriety na naše slavné natáčení. I když seznam nebyl příliš dlouhý, Lidl opět nezklamal a polovinu věcí jsem nesehnala. A to včetně jahod, které zde sice měli, ale při bližším ohledání jsem na nich objevila povlak s chomáčky bílé plísně. Vyhodnotila jsem, že tyto jahody neposlouží.
9:00 Přicházím do kanceláře lehce rozmrzelá, jelikož jsem nepočítala s tím, že si budu muset udělat ještě jeden výlet, tentokrát do Alberta. Naštěstí Terka zasahuje a proaktivně se nabízí, že do Alberta skočí. Ukládám polovičatý nákup do lednice.
9:10 Telefonát od Terky, jahody v Albertu nemají. Zvažuji znovunavštívení Lidlu a přemýšlím, jak z jahod nejlépe oškrábat plíseň.
9:30 Terka přichází, nákup máme kompletní. Polovinu rozpočtu jsme ale musely nechat v Delmartu, jelikož to bylo jediné místo v okruhu 10 km, kde měli jahody bez plísně.
9:45 Instalujeme stativ a telefon. Terka si dnes nevzala ponožky, takže na kuchyňskou linku se stativem šplhám já. Alespoň se nemusím cítit špatně, že jsem vynechala ranní rozcvičku. Počasí se rozhodlo, že nám nepomůže a během asi 10 minut to venku začalo vypadat, jako kdyby se blížil konec světa. Na přirozené světlo bohužel můžeme zapomenout.
10:00 Hledáme přenosný svítící ring.
10:05 Našly jsme přenosný svítící ring, ale bez baterií a adaptéru.
10:10 Voláme našemu fotografovi, jestli neviděl baterie a adaptér. Prý jsou zamčené v sejfu. Klíčky nemáme.
10:15 Rozsvěcíme stropní zářivky a vzájemně se přesvědčujeme, že to prostě bude stačit.
10:20 Připravujeme si nádobí a jelikož chceme nahnat zpoždění, bereme to první, co nám padne pod ruku.
10:30 Měníme vybrané nádobí.
10:40 Opět lezu na linku a šteluji stativ. Nějak nepřirozeně se naklání, ale bylo mi řečeno, že tohle prostě tenhle stativ dělá. Zahajujeme natáčení. Zjišťujeme, že na záběrech nám je vidět půl hlavy, která zakrývá pracovní plochu. Znovu lezu na linku a upravuju nastavení telefonu.
10:45 Venku začíná pršet.
11:30 Dokončujeme naše první video, se snídaňovými skleničkami. Máme radost a na oslavu si dáváme pauzu na oběd.
12:00 Začínáme s druhým receptovým videem na tortillové chipsy. Opět lezu na linku a šteluji stativ.
12:05 Venku začíná hřmít.
12:15 Ostatní kolegové se na nás chodí v pravidelných intervalech dívat jako do zoo. Nedivím se jim. Mávám jim z linky.
13:00 Troubu jsme nastavily na hodně stupňů, některé tortillové chipsy se nám připálily. Shodujeme se, že to nevadí.
13:20 Začínáme poslední video na tipy, jak nápaditě ochutit karafu vody. Ač to nebylo vyřčeno nahlas, všechny tři jsme rády že jsme si naplánovaly jenom tři recepty.
14:00 Dokončujeme poslední záběr. Odmítám se na něj zpětně podívat, protože by to znamenalo přetáčení a já už nechci lézt na kuchyňskou linku.
14:30 Pouštíme se do úvodních a závěrečných záběrů, které točíme z ruky. Všechny se povedou na první pokus. Jestli je to tím, že nám to už začíná skvěle jít nebo tím, že už to chceme mít za sebou je diskutabilní.
15:15 Ukládáme stativ a zbytku našeho týmu dáváme ochutnat naše výtvory. Po ochutnání jahodové vody se na mě kolegyně Jana podívala tak, že zvažuji toto video nakonec nevydat.
15:30 Sedím u pracovního stolu a koukám do zdi. Těším se domů na skleničku vína a říkám si, že dnešní scrollování na Instagramu asi nahradím něčím statičtějším, třeba knížkou.